|
|
Rhizobiom pro zvýšení resilience polních plodin ke změně klimatu
Řezáč, Vlastislav
Bakalářská práce se zaměřuje na význam kořenového systému rostlin a s ním spojených symbiotických mikroorganismů. Cílem bylo popsat tyto vztahy, představit jejich přednosti v zemědělství a metody jejich osvojování. V praktické části byl zhodnocen kořenový systém pomocí software WinRHIZO. Jako materiál posloužily vypěstované kořenové systémy rostlin Trifolium sp. ve stáří 18 dnů. Byly stanoveny základní parametry spojené s vlastnostmi kořenového systému, tedy celková délka, celkový povrch, průměrný průměr, celkový objem, počet špiček, počet větvení. Stanoven byl i počet vytvořených nodulí. Jako vedlejší výsledek bylo stanovení makrofenologické fáze zahájení tvorby nodulí mezi fází BBCH 10 a BBCH 11.
|
|
|
Purifikace a charakterizace vybraných enzymů z Rhizobium radiobacter R89 katalyzujících oxidačně-redukční reakce na uhlíku C-hydroxylovaných morfinových skeletů.
Zahradník, Jiří ; Šulc, Miroslav (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Bakterie z rodiny Rhizobiaceae jsou známé přítomností mnoha enzymů účastnících se metabolismu dusíku. A to nejen z pohledu fixace dusíku (tzv.diazatrofie) a schopnosti tvořit s rostlinami mutualistické vztahy, ale i z pohledu rostlinné patogeneze (genus Agrobacterium). Rhizobium radiobacter R89 (uložen v České sbírce mikroorganismů v Brně jako R89-1) je bakteriální kmen schopný biotransformace kodeinu a morfinu na celé spektrum farmakologicky významných derivátů. Cílem této práce je purifikace a charakterizace dvou vybraných enzymů katalyzujících oxidačně-redukční reakce, které jsou klíčové pro začátek biodegradační dráhy morfinových skeletů. Nejprve byl charakterizován biotransformační potenciál daného kmene a pro purifikaci enzymů zodpovědných za zvolené reakce byly použity biochemické, molekulárně biologické a bioinformační metody. Vzhledem k neúspěšné purifikaci enzymů z původního materiálu byly strukturní geny kódující proteiny klonovány a heterologně exprimovány v bakteriálním expresním systému a následně charakterizovány. Nalezená proteinová sekvence a enzymová charakterizace (základní kinetické parametry, substrátová specifita a teplotní stabilita) odhalily odlišný původ enzymů a tak i objasnily neúspěch původního purifikačního postupu z mikroorganismu Rhizobium radiobacter R89.
|
|
|
Postranní kořeny a kořenové hlízky - podobnosti a rozdíly
Šnajdrová, Tereza ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Postranní orgány kořene, kořenové hlízky a postranní kořeny, se zakládají endogenně, a až na výjimky mimo apikální meristém. Tyto orgány mohou být různě modifikovány. Některé rostliny mají, právě díky těmto postranním orgánům, schopnost vstupovat do symbiotických interakcí s jinými organismy. Při vzniku symbiotické, dusík-fixující hlízky se uplatňuje signalizace obou budoucích partnerů, aby byl zajištěn vstup do kořene pouze organismu hostitelsky specifickému k rostlině. Pronikání bakterie Rhizobium či Frankia do kořene se standardně děje přes kořenový vlásek pokožkové buňky, ale není to jediný možný mechanismus vstupu. Zároveň s tímto vstupem se začne vytvářet hlízkové primordium. Pletivo, z něhož se hlízka vytváří, i výsledná podoba hlízky, se liší u různých rostlin. V centrální zóně dospělé hlízky dochází, díky nitrát reduktáze, k fixaci vzdušného dusíku. Tato vlastnost zvýhodňuje rostliny, schopné této hlízkové symbiózy, při kolonizaci půdy, chudé na dusík. Postranní kořeny se zakládají v pericyklu, aktivací malého počtu jeho buněk. Po výstupu z pletiv mateřského kořene dochází k aktivaci meristému bočního kořene. Oba tyto postranní orgány spolu s primárním kořenem tvoří dynamický kořenový systém, regulovaný vnitřními i vnějšími faktory.
|
|
|
Pícniny v osevních postupech a ve výživě zvířat
Sláma, Miloš
Cílem práce bylo posoudit vývoj osevních postupů s návazností na současný stav pícnin na orné půdě, kdy začalo ubývat osetých ploch pícnin a snižovaly se i stavy skotu. Práce se dále zabývá zásadami osevních postupů, vhodností zařazení jednotlivých druhů pícnin a jaký vliv má zařazení pícnin v osevních postupech a ve výživových parametrech skotu. Správně sestavený osevní postup totiž přispívá k bezproblémovému pěstování plodin a obohacení půdy o velké množství podzemní a nadzemní fytomasy. Zařazení pícnin přispívá v mnoha případech ke zvýšení úrodnosti půdy. Velmi vhodné je v této souvislosti zařazení leguminóz, především jetelovin, ale i luskovin, které zanechávají velké množství posklizňových zbytků a navíc díky symbióze kořenového systému s hlízkovými bakteriemi fixují vzdušný dusík. V krmných dávkách přežvýkavců představují významný zdroj bílkovinné složky. Nejvyšší uplatnění v krmivářství z jetelovin nachází vojtěška setá a jetel luční. Pro doplnění glycidové složky krmné dávky má největší význam kukuřice na siláž, která je díky okopaninovému charakteru s možným přímým hnojením také zlepšující plodinou v osevních postupech.
|
|
| |
host ::
RSS.